Pohyb jako hra
Žádný dril. Vybíráme jen věci, po kterých děti chodí samy.
Krůček vznikl v obýváku, kde si hrají naše dvě děti naboso. A v sokolovně, kde druhým rokem vidím, jak se dětem bortí kotníky.
Jsem Jakub Zvelebil — táta, trenér, sokolský instruktor.

Jako pohybový specialista řeším u dospělých bolesti zad, kolen a kyčlí. Příběh většinou končí dole — u plochých nohou a slabých kotníků.
V Sokole vidím to samé u dětí kolem deseti let. Vyrůstají na rovných podlahách a v pevných botách. Chodidlo nemá od čeho dostat impuls.
Pak jsem domů přinesl masážní podložku. Syn po ní sám skákal půl hodiny. A bylo to.





Krůček jsme spustili teď — ve chvíli, kdy je Lucie doma na rodičovské. Když u nás něco projde testem čtyřleťáka a roční holčičky, projde to i u vás.
Žádný dril. Vybíráme jen věci, po kterých děti chodí samy.
Nepouštím na web nic, co bych nedal vlastním dětem.
Když napíšete, ozve se Jakub nebo Lucie. Většinou ten den.
Bez otázek a bez výčitek.

Měl jsem čtyři kritéria:
Ortek prošel. Tak jsme se stali jeho oficiálním českým distributorem.
Jsme malí, ale slyšíme. Když potřebujete poradit, ozvěte se.
Krůček po krůčku,
Jakub a Lucie